Elektron v atomu. Elektrony jsou (společně s protony a neutrony tvořícími atomová jádra) základními stavebními částicemi hmoty, neboť tvoří elektronový obal atomu, který má rozhodující vliv na chemické vlastnosti atomu a jím tvořené látky, jakož i na charakteristické zářivé vlastnosti (vyzařované i absorpční Hmotnosti atomů a molekul, látkové množství - 1. ročník 1. Vypočítej skutečnou hmotnost jednoho atomu železa. 2. Vypočítej látkové množství a) S v 80 g síry, b) S 8 v 80 g síry, c) H 2 S v 70 g sulfanu. Více 7. Vypočítejte relativní atomovou hmotnost nuklidu 40Ca 20, víte-li, že hmotnost jednoho atomu tohoto nuklidu je 6,635.10-26 kg. Řešení: A r (X) = m u m(X ) kde m u je 1/12 hmotnosti izotopu 6 12 C = 1,66053.10-27 kg A r (40Ca 20) = 1,66053.10 6,635.10 27 26 = 39,96 8. Vypočítejte hmotnost a objem (měřený za normálních podmínek v jednom molu jakékoliv sloučeniny. Pokud znám hmotnost jednoho molu, není problém zjistit, jaká je hmotnost jednoho atomu, protože znáte počet těchto atomů v molu): a) jódu I (A r I = 126,9045) b) flóru F (A r F = 18,9984) c) uhlíku C (A r C = 12,01) 6. Spočítejte, kolik atomů nebo molekul daného prvku nebo sloučeniny je 2) Skutečná hmotnost jednoho atomu neznámého prvku je 7,4652 . 10-26 kg. Určete, o který prvek se jedná. Relativní molekulová hmotnost Udává, kolikrát je hmotnost molekuly daného prvku nebo sloučeniny větší než at. hm. konstanta mu. y dm 3 x = 10,041 g y = 111,64 dm 3 Hmotnost 3,0 24 molekul H 2 je 10,041 g a jejich objem je za normálních podmínek 111,64 dm 3. C. 1 jednoho atomu nuklidu 126 C je 1,99-26 kg a jednoho atomu nuklidu 199 F je 3,15-26 kg. Vypočí- tejte relativní atomovou hmotnost 199 F. 2í atomová hmotnost nuklidu 23982 U je 238,051. Proton objevil Ernest Rutherford v r. 1919. Pozoroval, že částice alfa vystřelované do plynného dusíku, se v jeho scintilačním detektoru jeví stejně jako jádra vodíku. Rutherford určil, že zdrojem jader vodíku musí být dusík, a proto musí obsahovat jádra vodíku. Myslel si, že jádra vodíku, o nichž věděl, že mají Molární hmotnostní konstanta je fyzikální konstanta, definovaná jako součin Avogadrovy konstanty a atomové hmotnostní konstanty. Číselně je proto rovna hmotnosti jednoho molu stejných částic, které mají hmotnost rovnou 1/12 klidové hmotnosti atomu 12. 6 C (tedy uhlíku-12, prvku s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v Argon se vyskytuje ve formě jednoatomových částic Ar, proto bude výpočet poměrně snadný. Nejprve vypočítáme látkové množství argonu, k tomu potřebujeme jeho atomovou hmotnost (39,944): $$\textrm{n(Ar) = }\frac{\textrm{m}}{\textrm{A}_\textrm{r}}\ =\ \frac{10}{39,944}\ =\ 0,250\ \textrm{mol Ar}$$ cJEfw.

hmotnost jednoho milionu atomu argonu